pondělí 12. srpna 2013

Summer holiday

Ano, je to tak, i my dva sme konečně něco podnikli.
Nás rozpočet byl sice hodně omezený, ale i tak sme si dokázali celý týden moc hezky užít, poznat nové věci, ochutnat nová jídla a být spolu. Bohužel z původně plánovaných 7mi dní se dovolená smrskla na pouhých 5,5 dne, ale i tak to stálo za to.

V pondělí se konal odjezd na venkov. Měla sem tašku přezdívanou těžkou svini, takže díky bohu, že nás autobus zavezl přímo k domovu. Potom se konalo vítání s Anabel a dalšími členy rodiny.


Úterý bylo ve znamení výletu do Prahy. Vstávali sme v 6.30, nasnídali se, oblékli a vyrazili do města na vlak. Jel bez sebemenších problémů, do hlavního města zábavy dokonce dojel ještě dřív než uváděl idos. Naší první zastávkou bylo Václavské náměstí. Jedna fotka u koně a potom hurá do Palladia, abychom se taky mrkli do tamějších obchůdku. Hned sme si vybrali obchod s komiksy, kde sme strávili asi tak stejně dlouhou dobu, jakou obvykle trávíme v knihkupectví. Kubík si koupil starwars suvenýr, zašli sme na wc a mohlo se pokračovat dál. Na programu měl být oběd ve veganské restauraci Loving Hut, ovšem nedokázala sem najít ulici, kde se mělo jídlo nacházet, můj plánek měl trhliny, takže sme chvíli bloudili v různých uličkách, dokonce sme našli i mapu, ale restauraci pořád ne a ne najít.

v 7.10 :


Vydali sme se tedy dál po plánované trase. Staroměstké náměstí, Karlův most, Malostranské náměstí, Zámecké schody a konečně - Pražský hrad.
Po chvilce sme našli i Jízdárnu a mohli sme vstoupit na výstavu Marylin Monroe.






Nutno dodat, že bylo celou dobu asi tak 40ti stupňové vedro, zkrátka ideální počasí na chození po památkách :D

Po výstavě sme ještě sešli dolů, nastoupili do metra (abychom si také užili i pražké dopravy) a vystoupili znovu na Václaváku, protože tentokrát už sme věděli, kde ten zpropadený Loving hut je. Díky pomoci Kubíkovi maminky sme došli na místo.Ovšem to, za čím sme se tak dlouho honili, nestálo vůbec za nic. Jídla byla více než podivná, neměli přirozenou chuť, spíše umělou. Obsluha nás nechala vykoupat ve vlastní nevědomosti, a tak sme potom raději rychle pelášili pryč.

Stihli sme ještě vlak před sedmou a v devět už sme byli doma.

Ve středu byl v plánu původně místní Aquapark, ale nakonec sme zvolili jinou alternativu a to přehradu Pastviny se strýčkem a tetičkou. S miláčkem sme si půjčili šlapadlo se skluzavkou a dováděli celou jednu hodinku uprostřed přehrady. Bohužel vyšplhat po adrenalinovém sjezdu zpátky na plavidlo bylo poněkud obtížné a Standa si dokonce rozřízl nohy, čímž přivábil velké ryby, ale nakonec všichni nějak zdolali tuto překážku a nemusela se opakovat scéna z filmu o utonutých výletnících na moři. K obědu sem ještě doma připravila houstičky pro Kubíka, pro sebe nějakou tu zeleninku a ovoce. Bylo to parádní.





Čtvrtek byl Kubíkův velký den, protože měl narozeniny. Ráno sem tajně vstala velice brzy, abych mu připravila dort a potom sme vyrazili na výlet na kolech do vesničky Litice. Pro miláčka představuje spoustu vzpomínek na dětství a dospívání, protože tam několik let jezdíval na léto. Vylezli sme na hrad, absolvovali prohlídku, vylezli na nejvyšší věžičku a při sestupu dolů sme se zastavili v restauraci na oběd.









Cestu zpět vybral Kubík přes lom, takže sme asi hodinu jeli/šli do 80ti stupňového kopce než sme se konečně vydrápali na vrchol a mohli jet dál, do Potštejna.
Celý výlet sme zakončili pivem a nakonec ještě zmrzlinou.
Doma dostal miláček dárečky od mých rodičů a ode mě a večer sme šli do letního kina na český film Probudím se včera... ach ty české filmy.

V pátek celý den propršel, takže sme byli doma, koukali na American horror story a relaxovali.

No a poslední den, v sobotu, sme jeli na výlet na Zemskou bránu. Naštěstí s námi jela i Anabel, takže se žádné dlouhé pochodování nekonalo.




Doma se ještě naposledy grilovalo a pak už sem musela miláčka odvést na vlak. Bylo to moc smutné, rozdělit se. Ještě teď mi je smutno, a proto doufám, že se co nejdřív zase shledáme.

Některé týdny by prostě skončit neměly :(


pátek 2. srpna 2013

červenec

Ahoj lidi,
tentokrát pro vás nemám žádnou vtipnou historku ani žádný bizarní zážitek z dovolených. Jenom shrnu, co děláme a co snad ještě dělat budeme.

Smutná zpráva:
Prázdniny trávíme s miláčkem téměř odděleně, protože já pracuji v dětské školce v mém rodném městě a Kubík je stále ve velkoměstě.

Veselá zpráva:
Naši si pořídili nového pejsánka. Roztomilou Anabel, se kterou se prostě nejde nemazlit.

Léto sme nastartovali luxusní párty u Erena. Nejprve sem se měla účastnit pouze já, ale nakonec se přidala i moje sistr Marča a večer se objevil i pracant Adam. Pilo se hojně (rozuměj Eren pil hodně, já i Marča sme měly jedno-dvě piva), kouřilo, jedla se pizza (kterou nám doručili za 20minut od objednání, ještě se z ní kouřilo a taky sme byli odměněni jedním kouskem gratis - ta byla určena pro Adama, ale usoudili sme, že si ji nezaslouží, a tak ji Marča raději snědla. Ostatně dobře udělala, Ädam si ji vskutku nezasloužil :D). Když odešel Adam (cca v 2.00), do Erena jako když střelilo a mermomocí se chtěl vmísit do mé nebo Maruščiny postele, celý tento pokus skončil tak, že spadl na stůl a převrhl zbylý alkohol. Komééédie.




Potom následoval festival Rock for People. S miláčkem sme vyrazili hned v úterý po obědě, udělala sem svačinky, které sem nutila jíst Kubíka před branou (aby přece pak neměl hlad) a mohli sme vyrazit dovnitř. Bylo to fajn, ale bože, na HHK tento festival nemá ani zdaleka, nemůžu se dočkat, až zas uvidím všechny navoněné hopery!! <3


Potom už sme jeli do Prahy (tedy přesněji do Mníšku pod Brdy), abychom obhlídli pejsánky. Samozřejmě sme se okamžitě zamilovali do štěňátka s červenou mašličkou, protože na nás koukala. Za dalších 14 dní sme si pro Anabel zase v plné polní jeli a tentokrát už je s námi a zůstane s námi 4ever.



Podnikli sme i pár výletů. Konkrétně na Andrlův chlum, kde je rozhledna a zároveň nejvyšší vrchol malebné krajiny Ústí nad Orlicí. Celý kopeček sme si s drahouškem vyšlapali na kole, on jel samozřejmě kilometr přede mnou jako správný muž na výletě, ale nahoře už bylo vše jako dřív a tvořili sme opět duo/pár.




Taky sme se párkrát koupali v bazéně (tedy spíš já, drahoušek se málokdy chce koupat) a byli sme na Stříbrném jezeře nachytat bronz. Jeden den nás dokonce navštívil Honzík s Jůlinkou (přátelé z Prahy) a my si mohli všichni hezky zařádit ve vodě.




Uvidíme, co s sebou přinese srpen, ale doufám, že spoustu skvělých zážitků, které budou stát za to, abych se o nich zmínila a taky, že s miláčkem strávíme alespoň týden vkuse.

Pac a pusu
Evik Zazik