CHLUPATÝ

Mám za sebou přímo božský týden. Vše začalo v úterý, kdy sem rovnou po práci odjela do své domoviny, abych tam strávila "jarní prázdniny" (no, prostě sem si sama naordinovala volno). Kubík za mnou dorazil až ve čtvrtek, takže sme byli nuceni strávit jeden dloooouhý den odloučeni. Nakonec vše dopadlo dobře a když sem ho vyzvedávala na zastávce Libchavy, pošta, byli sme už zase jedno tělo a jedna duše.

Do této malebné vesničky sme se vydali především kvůli Masopustu. Moje teta nalákala Kubu na tyto slavnosti zimy už měsíc předem, a tak sme pilně vymýšleli masky a plánovali co a jak. Nakonec se naše "parta" (tátin,alma,teta,strýček,já a Kuba) shodla na tom, že se budeme držet daného téma (Čím víc, tím líp. Čím míň, tím hůř.) a šli sme za Červené karkůlky. No, zase taková zábava to nebyla, protože mrzlo až praštilo a ani tu koblihu zadarmo sme nestihli.

Průvodu se samozřejmě účastnil i můj letitý kamarád Eren, který tak naléhal, abychom večer uspořádali párty, že sme nakonec svolili a v 17:50 už zvonil před domem. Samozřejmě jela i Maruška, protože je nyní ošlehaná životem a návštěva hospody je pro ni něco jako droga. V naší oblíbené kavárně Max v Ústí sme si dali hezky velké Hoegaardeny, Erin vyměnil toasty za bruscetu a já sem se obšťastnila pohárem Straciatella. Po kasírování sme se vydali ještě do nedaleké pizzerie pro výseče, když v tom si Maruška uvědomila, že postrádá mobil!! V předtuše, že ho má zašantročený v kabelce, volala sem jí z Erenova mobilu. K mému překvapení to zvedl jistý muž a řekl, že jestli chci ten mobil ještě někdy vidět, mám si ho vyzvednout na městské policii.

Tak sem se tedy musela v sobotu v 21:00 ocejtit na policejní stanici a projít vstupním testem : "jakej mobil máte?".. "htc".. "ano,v pořádku" :D Mobil našel pan farář asi 1sekundu po tom, co Marče vypadl z kapsy a už s ním šupajdil za bengama. No, díky bohu za něj.

Po této komplikaci sme si to už uháněli do Erenova doupětě neřesti za švitoření Maruščiny vilné angličtiny. Sice nás tam Eren nalákal na bechera, ale bohužel měl jen jednoho panáka (pro Marču) a my ostatní sme málem sušili ústa, kdyby prozíravý drahoušek Kuba nekoupil pivsona a chipsy! Následovalo tancování a focení aktů v oblečení, když nás konečně Eren (aka osobní šofér) zavezl zpátky do Libchav.

Bylo to prostě dobrodružství se vším všudy!