Leden

Abych shrnula předcházející týden - byl báječný. Sice jsem byla každý den v hokně, několik hodin hrát na klavír a s drahouškem Kubou sme se viděli jen sporadicky, přesto sme si užili skvěle pátek i sobotu pospolu. V pátek jsem měla ranní šichtu,ze které mě má láska vysvobodila kolem 15hod a pak jsme pádili do mého chatrného domu, instalovat internet (již po sedmistéprvní), trochu těch špaget a hurá za klavírem. Kubík poslušně seděl u topení a četl si duchařské historky, zatímco já jsem pilně cvičila. Nutno podotknout, že se mně nikdy nehrálo tak skvěle, jako před Kubou, cítím se uvolněně a mé skladby zní tak, jak si přeji aby zněly v soukromí nebo před paní učitelkou. Zkrátka zázrak.

V osum hodin jsme vyrazili do baru Makardi, do místa našeho historicky druhého rande, lehce popili a nakonec jsme se rozhodli, že u miláčka přespím. Na tom by nebylo nic hrůzného, kdyby ovšem nebydlel se svou almou máter, matkou rodu, paní Alenkou. CHová se ke mně velice mile, ale často na mě upírá dlouhé pohledy, při nichž nevím, co dělat, tak se usmívám až mě bolí panty. Nabídla mně tričko na spaní (ano, to využije každá dívka, která tráví noc u svého chlapce) a pak jsme se konečně přesunuli do soukromí, které skýtá obří pokoj mého miláčka. Shodou náhod vysílala TV Nova Matrix, tak sme si u něj střihli potichý sex a pak konečně do betle. Postel, kterou Kuba vlastní, je něco jako božská mana. Spí se na ní tak úžasně, že se probudíte až kolem oběda chtě nechtě. Ráno následovala opět konverzace s paní A. a pak už náš zmiňovaný Django :)

Není nic lepšího než se probudit v objetí člověka, kterého bezmezně a upřímně milujete z celého srdce. <3